|
Dobrý den,
momentálně používám nastavení aktivace záchrany při poklesu pod letovou hladinu:
1) aktivace záchrany 0m až 0,5m pod letovou hladinu má méně agresivní kolektiv, než při aktivaci přepínačem na vysílačce model při mírném vlétnutí pod hladinu se srovná a začne mírně stoupat, až do letové hladiny. Nevystřelí k obloze. Pokud by toto srovnání nestačilo mám nastavený druhý stupeň.
Vypínání záchrany u tohoto stupně, mám nastavené na nulové zpoždění na letovou hladinu.
2) Druhý stupeň je agresivnější záchrana, než na přepínači při poklesu víc jak 0,5m pod letovou hladinu.
Vypínání záchrany, mám nastavené na nulové zpoždění na 0,5m pod letovou hladinu, pak přejde na první režim záchrany a plynule zastaví.
Do budoucna se budu snažit ještě propojit tyto funkce se sonarem ve výšce budou korekce prováděna barometrickým čidlem a v okamžiku, kdy vrtulník př. klesne na výšku, kde začne fungovat přesnější sonar, nebo bude otočen sonarem k zemi bude upřednostněno pro ovládání korekcí a záchrany přesnější měření sonarem.
Automatickou záchranu mám pro různě agresivní styly nastavenou na různé výšky, člověk se tak postupně může rozlétat bez stresu a rizika nárazu.
Dále se mi automatická záchrana okamžitě vypíná u obou režimů autorotace (koaxiál, 3D Akro). Při jakékoli "poruše" se mi vypíná automatická záchrany se zpožděním po akustickém a vibračním varování. Zpoždění jsem nastavil různá, pro každý letový mód zvláště, tak aby bylo po upozornění možné bezpečně dokončit letový prvek a jít rovnou na přistání. "Poruchy", které deaktivují automatickou záchranu jsou pokles napětí na libovolném článku pohonného akumulátoru, pokles napětí ve vysílačce, pokles napětí na servech, pokles napětí na gyru a přijímači, pokles síly signálu na přijímacích anténách/na vysílací anténě a vypnutí motoru.
Tato nastavení mi přijdou hodně zajímavá, protože hodně zvednou bezpečnost vyřazením chyby pilotáže př. nestihnutí zmáčknutí vypínače, popletení páček, leknutí se z rychlé aktivace, když stačí jen mírná (hlavně u začátečníků=zmírnění stresu). Dále umožní bezpečně přistát při závadě ještě, než se stane stroj neovladatelný.
Momentálně Spiritu Pro ovládám telemetrií FrSky přes příkazy ve vysílačce. Funguje to, ale má to svá omezení v rychlosti reakce a nemožnosti tlumit horizontální výkyvy způsobené větrem v letu hlavou dolu nebo v nožovém letu. Tlumení větru je použitelné jen v režimu "koaxiál".
U mě hodně fouká, bez tlumení větru mohu létat s se Spiritem Pro vrtulníkem třídy 500, až do větru 7m/sec s nárazy 11m/sec s tlumením bych mohl létat pohodlněji a ještě za silnějšího větru cca 1,5 násobku.
V roce 2015 jste psali, že Spirit Pro je možné propojit s GPS, variem???
1) Bude/je možné Spirit Pro přímo propojit s Barometrickým senzorem, sonarem pro rychlejší reakce a možnost tlumit vítr i při letu v invertu (hlavou dolu).
2) Jak probíhá vývoj přímého propojení Baro senzoru s Gyrem?
3) Bude toto propojení možné u dalších jednotek? př. µSpirit?
V případě Vašeho zajmu nabízím možnost spolupráce na testování/vývoji.
S pozdravem
Honza
|
No jen sem si rikal, jake ma asi frsky vario zpozdeni a jak moc ho ovlivni proud vzduchu od rotoru. No asi tedy jeste chvili vydrzim a pockam si na vase reseni.